1. Scrapbookový dýchánek u Nemravky - leden 2015

Nový rok 2015 začal na u nás na Nemravce spoustou novinek. Tou největší, jak už určitě víte, je, že jsme otevřeli kamenný obchůdek se zbrusu novou kurzovnou. A ta v sobotu poskytla "útočiště" partičce nadšených scrapbookových žen. 

Když jsem v listopadu vypisovala lednový termín našeho dýchánku, všechna místa byla během pár hodin rezervována. A já jsem si říkala, jak je to ještě strašně daleko. A dneska si říkám, jak rychle ten včerejší dýchánek utekl. Už je zase za námi...

Byla to nemravkovská první zatěžkávací zkouška nové kurzovny. A jak jsme ji pokřtily? Tvořením, smíchem (až jsme se za břicho popadaly), dobrým jídlem a samozřejmě tuze přátelskou atmosférou...

Scházet jsme se začaly postupně od devíti hodin. Některé z nás zaspaly, ale příchod na náš dýchánek není nijak limitován časem. Prostě až se přijde, tak se tvoří. I když začínám uvažovat o tzv. "píchačkách" neb partička tu byla opět téměř skalní. Hmmm....to není špatný nápad holky, co říkáte.... Že bychom si příště vyrobily "scrap-píchačky"...? 

První část dýchánku jsme se musely trochu krotit, neb jsme kurzovnu sdílely s vinutkovým kurzíkem Šárky Rooya. Ale řekla bych, že ani jedné ze stran ten šrumec kolem vůbec nevadil. 

Jako už tradičně Soňička a Janča nezklamaly a stačily pro nás ostatní upéct úžasné dobrůtky ke kávičce. Za mě upekla koblížky místní sámoška na rohu... Takže o nabrání sil na naše rodinné projekty opravdu nebyla nouze. 

Asi se budu opakovat, ale i tentokrát jsme musely nutně pasovat některé z nás...

Dáša si hned ráno "vybojovala" titul dveřníka - otvírače a její hláška při otevírání dveří: " Bacha berou i karty...." bude nezapomenuta. Některé si totiž v rámci úsporných opatření vzaly málo hotovosti (aby ušetřily), ovšem kreditní karty doma zapomněly ponechat. 

No a druhý titul (nade vší pochybnost) musela získat Míša Dryjovka. Titul lidového vypravěče - baviče si zaslouží na 100%. Neb její historky, které tahala z rukávu jako králíky z klobouku, nás doslova kácely pod stůl smíchy. Ještě teď mě bolí bránice a břišní svaly. Opravdu kroutím hlavou nad tím, jak jeden člověk může mít tolik neuvěřitelných zážitků. To už by vydalo na pět dílů románu. Míšo, příště musíš zase přijet!!!!! 

Naší dvorní fotografkou se stala pro tento den Monča se svým novým mazlikem. Moni díky za fotečky! 

Kromě smíchu a dobrého jídla jsme samozřejmě tvořily. Každá z nás doháněla to své. 

Lucka vyráběla krásné scrapbookové stránky, na které má vždy pilně připravené tématické výseky ze Silhouettky. Janča pokračovala ve svém oblíbeném PL deníku.

Dáša se pustila do svého úsměvníčku (a nakopla i mě, neb tu chudák leží už dobrého půl roku). Soňa pokračovala ve svém albíčku pro svá dítka.

Další Lucka dolaďovala své PL album a Pavla zase SB album. 

A moje maličkost...? Já jsem konečně dotáhla své album/deník pro rok 2015 a trochu jsem pohnula v dokončení PL 2014. 

Přiznám se, že únava byla včera silnější než já a že po rychlém začátku roku jsem byla více unavená, než jsem si myslela. Ale i tak jsem si to parádně užila.

Všem moc díky za báječně přátelskou atmosféru, která se nese od našeho prvního loňského dýchánku. Jsem moc ráda, že se k nám rády vracíte a že si to vždycky užijete a společně si zatvoříme.

A jak jsem slíbila, nový termín určitě brzy vypíšeme!

Přeji krásný leden a únor a v březnu mi bude opět ctí...

Kačka Pupi